Chcete snížit poplatky za vodné a stočné na polovic? Pořiďte si nádrž na dešťovku

Retenční nádrž na dešťovou vodu vám dokáže snížit poplatky za vodné stočné i o více než 50 %, což je při dnešních cenách vody už dosti znatelná úspora. K čemu vám v domácnosti poslouží?

Neplaťte za vodu zbytečně více.

Aha moment: proč prohoboha splachujeme záchody pitnou vodou?

Průměrný Čech v domácnosti spotřebuje 89 litrů kohoutkové vody denně. Více než třetina z toho padne na osobní hygienu, ani ne 9 % na přípravu jídla a mytí nádobí, nějaká 4 % vypijete, v 15 % si vyperete, 6 % vylejete na zahradu a celých 26 % doslova spláchnete do záchodu.

Cena za 1 l vody se v roce 2021 vyhoupla zase o nějaký ten haléř výše. Nyní už to dělá kolem 0,93 Kč/l. Každý den vás tedy vychází na cca 83 Kč, rok na 30 295 Kč. (Berte v potaz, že je to přibližná cena na jednu osobu.)

Více než polovinu z toho lze přitom poměrně snadno nahradit vodou užitkovou, tedy především dešťovou. Splachování pitnou vodou je příšerný hřích našeho západního způsobu života. Ani na praní, úklid domácnosti a mytí auta ji ale není potřeba.

TIP: A zalévání zahrady z kohoutku je dokonce na škodu. Kohoutková voda totiž obsahuje chlor a spoustu solí. 
Dešťová voda je pro zalévání vhodnější než ta pitná. Neobsahuje totiž chlor a soli.

Jak můžete dešťovou vodu využít?

Dešťovou vodu lze samozřejmě zužitkovat zejména na zahradě. Každý správný zahrádkář má pod okapy postavené sudy, ze kterých bere vodu do konve. Na zalévání zahradní hadicí to už bude chtít nějaké to přenosné čerpadlo, což pořád není nijak závratná investice.

Napojení dešťové vody na domácnost je ale už trochu složitější. Proč?

1. Aby se odstranily všechny pevné nečistoty, musí dešťová voda projít vhodnou filtrací.
   
   
2. Rozvody na dešťovku je třeba oddělit od těch na klasický vodovod.
   
   
3. Dále budete muset zajistit, aby ji v případě jejího nedostatku šlo nahradit vodou pitnou.
   
   
4. Tlak v potrubí nesmí klesnout pod 0,05 MPa, což je minimum pro fungování pračky.

TIP: Dešťová voda vaší pračce jedině prospěje. Je totiž měkká, takže se v ní lépe rozpouští prací prášek, čímž se sníží jeho spotřeba. Starosti s vodním kamenem také odpadnou. 

K zachytávání dešťovky pro potřeby domácnosti bude tedy potřeba udělat větší konstrukční úpravy (nebo s ním počítat už při stavbě), jež krom vyřešení rozvodů a instalace čerpadla zahrnují také stavbu retenční nádrže.

Jakou retenční nádrž na dešťovku zvolit?

To závisí od vaší předpokládané spotřeby, velikosti střechy a také průměrných srážek.

Máte-li na pozemku dostatek místa, můžete si dovolit vybudovat odolnou betonovou jímku. Nejoblíbenějším řešením jsou ale polyetylenové nádrže – jsou lehké, odolné a snadno se montují.

Perte v dešťové vodě. Prášek se lépe rozpustí.

Podmínky pro skladování dešťové vody v nádrži

Pro využití v domácnosti by dešťová voda měla v nádrži dlouho vydržet. Proto je lepší nádrž raději zakopat pod zem. Stojí to více peněz, ale voda si bude držet stálou teplotu, v zimě vám nezamrzne a v létě se nebude na sluníčku kazit. Teplota skladované vody by neměla překročit
16 °C.

Dalším důležitým bodem je filtrace, která bývá minimálně trojí:

• První síťka se umisťuje hned u svodu. Zachycuje listí a další velké nečistoty ze střechy.
  
  
• Druhý filtr před nádrží se postará o kamínky a písek.
  
  
• Třetí jemný filtr brání ucpání kompresoru.
  
  

TIP: Nechce-li se vám zanesené filtry příliš často měnit, vezměte žebřík a jednou za čas okapy pořádně vyčistěte. 

Šetřete pitnou vodu, stát vám na to přispěje

Vybudovat si takovou retenční nádrž se rozhodně vyplatí. Návratnost investice můžete dokonce zkrátit na polovinu díky programu Dešťovka. Stát vám v něm na stavbu přispěje až 30 000 Kč (a 3 500 Kč za každý m³ objemu nádrže).


Zdroj fotografií: Pexels, Depositphotos.com