Jak ušetřit za jídlo 3: Skladování potravin

Za zbytečné mrhání jídlem často může to, že je neumíme správně skladovat. Potraviny tak podléhají zkáze i třikrát rychleji, než by musely. V posledním článku s tématem „jak ušetřit za jídlo“ si ukážeme, co kam patří a proč se jídlo s prošlou minimální trvanlivostí zásadně nevyhazuje.

Víte, jak správně skladovat potraviny?

Lednice, mrazák, spíž a sklep – čtyři skladovací zóny

V domácnosti byste měli mít k dispozici několik míst s různými skladovacími podmínkami. Základem je samozřejmě dostatečně velká lednice s mrazákem.

Krom ní mějte připravený také suchý sklad. Ten má nejčastěji podobu spíže, ale stejně dobře poslouží i dobře odvětrané policové regály přímo v kuchyni. Důležitá je nízká vlhkost a teplota kolem 20 °C. Sem přijdou všechny konzervy, zavařeniny, těstoviny, obiloviny, luštěniny, rýže, sůl, koření, sušenky a pečivo.

Máte-li sklep, opatrujte jej jako oko v hlavě. Dejte si hlavně pozor na plísně. Teplota by zde měla být co nejstálejší, ideálně kolem 12 °C, vlhkost by měla být o něco vyšší než u vás doma. Sklep je skvělý na uchování sezonního ovoce a zeleniny. Jablka, hrušky, brambory a další kořenová zelenina vám tu bez problémů vydrží klidně celou zimu.

Stejně tak si tu můžete udělat místo pro balené vody, pivo, víno a oleje. Ty můžete uchovávat i v pokojové teplotě, nejvíce jim ale svědčí tma.

Máte sklep? Může vám posloužit jako skvělý prostor pro skladování (nejen) potravin.

1. Na sypké potraviny si pořiďte dózy a plastové boxy

Co můžete, přesypte z původních obalů do sklenic, dóz a boxů. Pořiďte si také množství různě velkých krabiček. Když se jejich obsah začne zmenšovat, dejte jej do menší. Starou mouku nezasypávejte novým balením. Archivní zbytky na dně začnou žluknout. Do soli vhoďte pár zrnek rýže. Natáhnou vlhkost.

TIP: Krabičky a dózy by měly být hermeticky uzavíratelné, aby se do nich nedostali moli.

2. Nebojte se minimální trvanlivosti

Každý rok se na světě zbytečně vyhodí stovky milionů tun jídla jen proto, že lidé nechápou rozdíl mezi datem spotřeby a minimální trvanlivostí. Potraviny s prošlou minimální trvanlivostí jsou absolutně nezávadné, výrobce po uplynutí tohoto data prostě pouze nezaručuje, že budou mít vlastnosti (chuť, výživovou hodnotu) nového výrobku. S minimální trvanlivostí se setkáte u sladkostí, konzerv, zavařenin, těstovin a podobně.

Oproti tomu datum spotřeby se uvádí u rychle se kazících potravin: čerstvého masa, mléčných či tepelně upravených výrobků a podobně. Ty je opravdu potřeba zpracovat co nejdříve, proto jich nekupujte víc, než dokážete sníst.

TIP: Mléčné výrobky s prošlým datem spotřeby ještě nemusí být na vyhození. Zkyslé mléko lze použít na palačinky nebo do buchet. Bílé jogurty se dají normálně jíst, prostě jen dále kvasí. Důležité je, aby obaly nebyly nafouknuté a obsah nechutnal hořce. 

3. Otevřené produkty nenechávejte dlouho stát

Datum minimální trvanlivosti na obalu přestává hrát roli ve chvíli, kdy výrobek otevřete. To, že je na tvarohu napsáno „spotřebujte do 29. 7.“ a on je teprve březen, neznamená, že z něj můžete ujídat příští čtyři měsíce. Většina mléčných produktů vám po otevření v lednici vydrží maximálně týden. Pak se v nich začnou množit bakterie.

Infobox: Nejhorší nešvar je, když do jakéhokoliv výrobku vnoříte špinavou nebo olíznutou lžičku. Tím proces zkázy ještě více urychlíte. 

Jak dlouho které potraviny v lednici vydrží?
Tak co, které potraviny u vás v lednici přesluhují a které naopak letí do koše dříve, než by měly?

4. Před zmrazením potraviny rozkrájejte

Rozmrazené maso už zpátky do mrazáku dát nemůžete. Proto si je předkrájejte. Vytáhnout můžete vždy jen tolik, kolik potřebujete.

Infobox: Ani potraviny v mrazáku ale nemohou ležet věčně. Maso je dobré spotřebovat do 6–12 měsíců, mléčné výrobky a hotová jídla v něm vydrží maximálně 3 měsíce. 

5. Naučte se metodu FIFO

Metoda FIFO (First in, first out) je celkem logický způsob organizace potravin. Po každém nákupu je třeba přeskládat lednici a spíž. Trvanlivé výrobky na polici zamíří dozadu, to, co je třeba spotřebovat nejdříve, jde dopředu.

       Co nepatří do lednice?

       Možná vás překvapí, že zrovna tyto potraviny do lednice nepatří:

• Rajčata,
• lilky,
• papriky,
• salátové okurky
• cibule a česnek,
• brambory,
• exotické ovoce a citrusy,
• čerstvé bylinky a zázvor,
• otevřená hořčice a kečup,
• mletá káva.

      Co do lednice naopak patří?

      Maso, vejce a mléčné výrobky zde asi jmenovat nemusíme. U kterých potravin ale lidé často chybují?

• Otevřené marmelády,
• otevřený panenský olivový olej,
• ředkvičky,
• jablka,
• hrušky,
• jahody,
• ořechy.

A co se zeleninou? Dávat ji do ledničky, nebo ne? Jak kterou!

6. Ovoce a zeleninu držte daleko od sebe

Ovoce a zeleninu je nezbytně nutné ukládat odděleně. Jablka vedle mrkve zhořknou a brambory skladované s cibulí a jablky začnou klíčit. Ve spíži je proto dobré ovoci a zelenině vyhradit zvláštní policový regál.

TIP: Pokud kupujete celý pytel jablek či brambor, přesypte vše do přepravky. Vytřiďte hnijící kusy; jablka bez stopky dejte na vrch, ty je nutné sníst co nejdříve. 

7. Nastavte si správnou teplotu v lednici

Stejně jako při vaření i při skladování potravin se dá ušetřit na energiích. Správná teplota v lednici je 5–6 °C. Při nižší teplotě zbytečně plýtváte elektřinou. Začne-li se na zadní stěně lednice tvořit námraza, zvyšte teplotu a led oškrábejte.

Lednici nepřeplňujte. V plné lednici nedochází k dostatečné cirkulaci vzduchu, což zbytečně zatěžuje chladicí agregát.

TIP: Nezapomínejte také jednou za čas odmrazit mrazák. 


Zdroj fotografií: Depositphotos.com, Bazaroveregaly.cz